Klaus Lefebre
Mapa
Satelit


Ukázat na mapě

Großes Festspielhaus

Hofstallgasse 1
5020 Salzburg
0043662 8045 0
0043662 8045 555
Informace
Velký festivalový dům
Velký festivalový dům v salcburské Hofstallgasse byl postaven v letech 1956 – 1960 podle plánů rakouského architekta Clemense Holzmeistera a slavnostně otevřen Herbertem von Karajanem. Před jeho branami se před velkými premierami - především v rámci Salcburského festivalu - schází ve světle reflektorů společenská smetánka a celá řada prominentních osobností a v jeho zdech se pak ve světle jevištních reflektorů uvádějí opery, činohry a koncerty na nejvyšší světové úrovni.

Stavební historie
Stavební práce byly zahájeny v roce 1956. Nejprve bylo nutné získat potřebný prostor a tak nezbývalo než začít tesat do skály Mnišské hory, která se klene nad Velkým festivalovým domem. Rovných 55 000 kubických metrů kamene se tehdy vytěžilo. Clemens Holzmeister se rozhodl zachovat původní fasádu barokních stájí pro koně, které byly vystavěny podle plánů slavného barokního stavitele Fischera z Erlachu, ve své originální podobě. Z dřívejších stájí se stalo foyer a jen mozaika s koňskými hlavami na podlaze připomíná původní účel budovy. Velký festivalový dům je dlouhý 100 metrů a patří tak k největším svého druhu na světě. 26. července 1960 byl slavnostně otevřen uvedením opery Richarda Strausse „Růžový kavalír“ pod taktovkou Herberta von Karajana.

Kulturní stánek pro milovníky umění
Ve vnitřních prostorách Velkého festivalového domu je umístěn úctyhodný počet uměleckých děl. Vyjmenujme alespoň nejvzácnější z nich: alegorie „Divadlo“ a „Hudba“ sochaře Wandera Bertoniho vytesané z kararského mramoru, čtyři obrovská plátna ve tvaru kříže na téma „Dreams with the Wrong Solutions“ Roberta Longa ve čtyřech barvách (modrý „Otisk na nebi“, červený „Ohnivé modlitby“, zlatý „Bědování na veřejnosti“ a černý „Písně odevzdání“), keramické plastiky Arna Lehmanna, ocelový relief „Vlys 12 tónů“ na počest Antona von Weberna – dílo Rudolfa Hoflehnera, nástěnné malby Wolfganga Huttera a Rudolfa Plattnera.



zpět
Přidat stranu Poznámky [0]